O tom, že je třeba myslet na zadní vrátka, je přesvědčeno více než tři a půl milionu lidí u nás. Tolik je totiž těch, kdo si na důchod spoří u penzijních fondů. Patří k nimi Milena Navrátilová, pětačtyřicetiletá účetní z České Lípy. „Na důchod jsem začala víc myslet před pár lety. Říkala jsem si, že čtyřicet let ještě není žádný vysoký věk a že mám před sebou ještě zhruba dvacet let aktivní práce v zaměstnání a tedy jistotu, že budu ještě nějakou dobu celkem slušně vydělávat,“ vysvětluje paní Navrátilová a pokračuje: „Pak mne ale napadlo – co bude pak? Budu mít peníze na to, co mám a dělám ráda?“
Faktem je, že Mileně by její věk nikdo nehádal. Hodně sportuje, kromě výletů s rodinou na kole či v zimě na běžkách chodí pravidelně s kamarádkami na aerobic. Často pak, jak sama říká „vyrazí večer s holkami na skleničku“ a občas vymění sport za kino, divadlo či koncert. Společněs rodinou ráda cestuje. „Je fajn, když s námi děti ještě chtějí jet v létě k moři nebo v zimě lyžovat,“ potvrzuje Milena Navrátilová. Vyhlídky na to, že zároveň s odchodem dat 1000 korun měsíčně a zaměstnavatel nám přislíbil maximální měsíční příspěvek 600 korun. Spolu se státní podporou senám tak podaří za 20 let naspořit téměř 650 tisíc korun. Za oba je to pak už slušná částka přesahující 1,2 milionu korun.“
Navrátilovi si dokázali spočítat, že penzijní připojištění jim kromě vlastní měsíční úložky přinese i státní příspěvek, úlevu na daních a hlavně slušné roční zhodnocení vložených prostředků. Například penzijní fondy ČSOB připsaly za rok 2005 svým klientům průměrné zhodnocení ve výši 4 % (ČSOB PF Stabilita) a 5 % (ČSOB PF Progres).