15.3.2011
Snad nikdy nebyla penzijní reforma tak blízko svému uskutečnění, jako nyní. Současná vláda je odhodlána dotáhnout ji do konce stůj co stůj. Co to pro běžného občana znamená? Že se výše důchodu vypláceného státem rapidně zmenší. Starších ročníků už se to nedotkne, ale ty mladší, pokud si nezačnou co nejrychleji spořit, se mohou ve stáří snadno ocitnout na prahu tzv. seniorské chudoby. O nutnosti spořit a o možnostech pravidelného spoření jsme si povídali s Karlem Svobodou, generálním ředitelem ČSOB penzijních fondů.
Není tvrzení, že dnešní třicátníci budou bez vlastního spoření v důchodu na pomezí chudoby nadnesené?
Rozhodně není. Situace je o to vážnější, že v současné době si právě generace třicátníků téměř nespoří. Roste nám tu tzv. spotřební generace, která většinu výdělků utratí ve hmotných statcích nebo v zážitcích. Jednou z mála forem, jak tito lidé spoří, je skutečnost, že investují do nákupu nemovitosti. To je ale málo. Měli by si co nejrychleji vytvořit rodinu spořicích produktů, jak my tomu říkáme. Zařídit si penzijní připojištění, stavební spoření, otevřít si spořicí účet, a třeba i investovat do zajištěných fondů. Všechny tyto bankovní produkty přinášejí zajímavé zhodnocení úspor. A rozhodně by se spořením měli začít hned, protože v padesáti už tu ztrátu nedoženou.
Kolik by si tedy měli optimálně spořit?
Pro třicátníky je optimální výše měsíční úložky 2 500 korun. Aby v důchodu měli penzi alespoň na úrovni současných 17 tisíc korun. Problém je, že podle nedávného průzkumu ČSOB si lidé dobře uvědomují, že si pro udržení dosavadní úrovně ve stáří spoří málo, ale zatím s tím nic nedělají.
Proč myslíte, že to tak je?
Osobně vidím problém v tom, že se Češi dosud nenaučili spořit v dlouhodobém horizontu. Díky stavebnímu spoření jsme se naučili uvažovat v rozmezí pěti až šesti let, ale dále už většina lidí nekouká. Než abychom si spořili na život v důchodu, utrácíme za věci okamžité spotřeby.
Co byste řekl té, jak říkáte, konzumní generaci, aby si začala na stáří spořit?
Víte, já je vlastně chápu. Kdo byl v jejich věku jiný? Mladí už z principu myslí spíše na dnešní den, než na zítřek. Ale přesto bych se snažil jim vysvětlit, že pravidelné spoření není otázkou věku, ale rozumného uvažování. Pokud si nezačnou šetřit, nebudou mít ve stáří z čeho platit účty, nájem, nebudou mít z čeho žít. Mladí se tomu teď možná jen zasmějí, ale situace je vážnější, než by se mohlo zdát. Lehkovážný přístup se zde opravdu nevyplatí.
V čem spočívá výhoda penzijního připojištění?
Kromě toho, že vám zaručí prožít důstojné stáří také v tom, že ročně můžete na penzijním připojištění získat díky příspěvku od státu a daňové úlevě až 3 600 korun ročně.