6.4.2011
To téma hýbe českou společností. V posledních týdnech se skloňuje na všech úrovních. Penzijní reforma. Zdá se, že po šesti letech slibů je skutečně na spadnutí. Bylo by ale mylné se domnívat, že návrh reformy, který politici předložili, naše problémy jednou provždy vyřeší. O možnostech pravidelného spoření jsme si povídali s Karlem Svobodou, viceprezidentem Asociace penzijních fondů ČR a generálním ředitelem ČSOB Penzijního fondu Stabilita.
Co si o navrhované reformě myslíte? Souhlasíte s ní?
Její nutnost je nezpochybnitelná, a věřím, že konečně rozhýbe lidi, aby se o svůj život na penzi začali aktivně zajímat. Co mi ale ve všech diskusích kolem ní výrazně chybí, je otázka, kdo vlastně naučí lidi šetřit.
Jak to myslíte? To je přece na každém z nás, nebo není?
Ne tak úplně. Sociální stát, kterým Česká republika bezesporu je, by se měl starat o slabší. A v tomto případě nelze přehlížet fakt, který ukázal nedávný průzkum ČSOB. Podle něj 31 % Čechů má zcela minimální informace z oblasti financí a dalších 8 % postrádá jakoukoliv orientaci ve finanční oblasti. Tato čísla nelze brát na lehkou váhu, protože tito lidé nemají – a nebudou mít – byť jen mlhavé ponětí, co po nich penzijní reforma vlastně bude požadovat.
Co s tím lze dělat?
Bude nutné zahájit zvýšenou osvětu. Vláda by se měla cíleně zaměřit na skupiny, které jsou vzhledem ke své neznalosti nejzranitelnější, a intenzivně je prostřednictvím kurzů pro dospělé vzdělávat. Pro ně by měla v České republice existovat síť státem podporovaných organizací, které by služby v oblasti finanční výuky nabízely. S ohledem na blížící se důchodovou reformu by vláda naprosto bezodkladně měla zahájit intenzivní osvětovou kampaň a dohnat tak to, co doposud přece jen zanedbávala.
Mluví se o tom, že při neuskutečnění reformy nebudou důchody dnešních třicátníků vyšší než třetina jejich současné mzdy, což je samozřejmě zoufale málo. Co tedy mají dělat, aby prožili stáří důstojně?
Pokud by rádi dosáhli na důchod alespoň ve výši poloviny svého platu, měli by si měsíčně spořit částku ve výši zhruba 10 % své mzdy. Využít lze jak oblíbené spořicí nástroje typu spořicí účet nebo stále atraktivní stavební spoření, tak investice do fondů. Tou nejjistější formou však stále zůstává penzijní připojištění.
Zdroj: Deník Metro, 25.3.2011